R.I.P. - L.S.

---

NEKROLOG ZDEŇKA SVĚRÁKA v LIDOVKÁCH:

Milý Láďo, požádali mě, abych o tobě napsal nekrolog pro Lidové noviny, a do uzávěrky zbývá jen hodina. Takovou práci jsi neměl rád. Naše společné čtyřicetileté psaní začínalo vždycky debatováním, zkoumáním tématu a odbíháním od něj a pak teprve se mohlo napsat první písmeno. Ale tohle hoří, aby to zítra ráno vyšlo.

Když jsme psali hru České nebe, představovali jsme si, že tam nahoře dostávají veškeré knížky, které dole vycházejí. Možná že požádáš, aby vám tam odteďka chodily i Lidovky, protože bez nich nemůžeš být, a tak si to přečteš.

Nestačil jsem ti totiž říct pár věcí. V těch nedávných mizerných měsících, kdy jsi zažíval samou bolest a skoro žádnou radost, jsem smekal klobouk před tím, jak statečně ses utkal se Zubatou a jakou s tebou měla práci. Při posledních představeních, kdy jsi sotva dýchal, se diváci smáli jako vždycky a netušili, že jsou svědky neuvěřitelného vítězství duše nad nemocným tělem. Pamatuješ, když jsme do Vizionáře vymýšleli postavu Smrtky s kosou přes rameno, jak jsme váhali, jestli se nerouháme? A tys tenkrát říkal: Rouháme, ale to je jediný, co proti ní můžeme udělat. A teď ses jí, bestii, navíc postavil jako rytíř.

Zdeněk Svěrák při pondělním představení v České Lípě

Taky jsem ti nestačil říct, že nám hercům i divákům budeš v divadle chybět, protože nejdeš nikým nahradit. Ale že se budeme snažit hrát tak, aby to bylo ke koukání i shora.

Všichni už vědí z rádií a televizí, že jsme bez tebe. A chtějí, abychom o tobě mluvili do mikrofonů a do kamer. Ale nám se ještě nechce a říkáme jim: My jsme pozůstalí, tak nás nechte truchlit. Doufám, že to schvaluješ.

Taky bys měl vědět, že všechny tvé čtyři děti, Kačenka, Bětka, Filip i David, byly s tebou až do konce, když už jsi byl na přístrojích a neviděl je.

Jo, a dneska, 6. 6., v den, kdy tvé místo v šatně zůstane prázdné, nebudeme hrát, ale sejdeme se v divadle a budeme vzpomínat, co všechno jsme díky tobě a s tebou zažili. Vypadá to, že diváci nám to zrušené představení odpustí, protože na chodník pod skříňku s tvou fotografií přinášejí květiny.

Tak pozdravuj Cimrmana, jestli tam je, a ať ti laskavě přepustí místo u okna, abys viděl na čtení.

Za všechny kluky z tvého divadla
Zdeněk Svěrák

---